|
|
LABORARTORY BRNO
Indruchová, Petra ; Rosa, Martin (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
LABORARTORY - stavba umělecké laboratoře na malém brněnské okruhu, na nárožní parcele ulic Koliště a Milady Horákové, doplňuje soubor kulturních staveb na brněnském Ringu. Výhodná poloha v blízkosti centra, uprostřed mezi dvěmi městskými parky, vybízí k uvolnění parteru. Stavba zachovává průchodnost parcely a reaguje tak na zamýšlenou revitalizaci městského bloku mezi ulicemi Koliště a Příkop. Hlavní ideou návrhu je zachytitnekoordinovaný tok osob přes parcelu, usměrnit ho a prostřednictvím prostoru galerie soustředit pohyb směrem vzhůru k uměleckým hodnotám a výhledům na Brno. V objektu se nachází kavárna, mediatéka. Má 20 parkovacích míst v podzemním podlaží.
|
|
|
Současná slovinská architektura
Šmídek, Petr ; Šlapeta, Vladimír (oponent) ; Doc.PhDr.Petr Kratochvíl,CSc. (oponent) ; Okamura, Osamu (oponent) ; Ryšavá, Hana (vedoucí práce)
Úkolem této dizertační práce je představit českému publiku současnou architektonickou scénu ve Slovinsku, kterou lze ze zemí bývalého východního bloku považovat za nejvíce vyspělou. Během pobytu ve Slovinsku se podařilo při každodenním styku s místními stavbami i kulturou sesbírat dostatek historických informací potřebných ke snazšímu pochopení současné situace na slovinské architektonické scéně. Práce zprostředkovává architektonická díla nejvýznačnějších tvůrců jednotlivých období od Fabianiho, přes Plečnika, Ravnikara, Podreccu až po nástupce generace Sixpack. Úkolem práce je za pomoci zdokumentování a analyzování příčin ve Slovinsku napomoci ke zlepšení situace u nás, kde vzniká celá řada kvalitních realizací, ale zůstávají téměř nepovšimnuty a hůře prosazují na mezinárodní scéně. Studium se zaměřilo na to, jakou roli sehrály vybrané sektory v nastartování slovinského modelu a zda mohou na základě historických spojitostí obě země znovu navázat spolupráci v oblasti architektury. Cílem bylo tyto zjistit, jak nabyté poznatky aplikovat na české prostředí. Poučení ze Slovinska by se dalo shrnout do dvou hlavních okruhů: jak zdárně kultivovat svoji zemi a jak o tom umět podat zprávu navenek.
|
|
|
NOVÉ NA STARÉ – Brno, nároží Bratislavská - Stará
Kolář, Vojtěch ; Gale, Roman (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Novostavba polyfunkčního domu je umístěna na nároží ulic Bratislavská a Stará v Brně. Budova doplňuje blokovou strukturu a zároveň otevírá nároží veřejnosti. V parteru se nachází obchodní plochy, v křídle kolmým k ulici Bratislavské jsou situovány administrativní provozy a ve dvou věžích a zavěšeném bloku jsou umístěny bytové jednotky, komunikace a technologické zázemí. V podzemním podlaží jsou umístěny parkovací plochy pro rezidenty a návštěvníky budovy. Navržená budova vnáší do prostředí nový standart bydlení a invenci.
|
|
|
Komparace přístupů k památkové ochraně moderní architektury v kontextu dobových ideových vlivů
Pilařová, Zdislava ; Indrová, Martina (vedoucí práce) ; Jordánová, Květa (oponent)
Diplomová práce se věnuje srovnání dvou přístupů ochrany moderního architektonického kulturního dědictví. Prvním přístupem se rozumí ochrana prvorepublikových, zejména funkcionalistických staveb, která započala prvním památkovým zákonem č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách. Druhý přístup je věnován současné problematice ochrany staveb z období socialismu v souvislosti s vyrovnáváním se s minulostí, kterou mohou dané stavby reprezentovat. Oba přístupy souvisí s problematikou subjektivity a ideové podmíněnosti památkové péče. Téma je zasazeno do kontextu vývoje architektury od dvacátých let 20. století, vývoje památkové péče a do kontextu vyrovnávání se s vlastní minulostí. V práci jsou zmíněny i osudy vybraných památek, které se staly pro změnu narativu stěžejní. V práci je využita metoda kvalitativní analýzy informací získaných z dobové literatury a webové platformy NPÚ Památkový katalog a následná komparace přístupů k památkové ochraně staveb ve stylu funkcionalismu a staveb z období socialismu. Práce se snaží o propojení několika témat - vývoje funkcionalistické architektury a architektury z období socialismu, vývoje památkové péče a jednotlivých přístupů ochrany moderní architektury a vyrovnávání se s vlastní minulostí, která je často problematická. Vztahu těchto interdisciplinárních témat...
|
|
|
„Filozof struktur“. Zapomnění, archiv a znovuobjevení Jaroslava Josefa Polívky
Jackson, Ladislav ; Jakubec,, Ondřej (oponent) ; Šlapeta, Vladimír (oponent) ; Zálešák, Jan (vedoucí práce)
Hlavním výstupem disertační práce je výstava Filozof struktur: Architekt a inženýr Jaroslav J. Polívka (18861960), která byla realizovaná v roce 2021 v Galerii FaVU v Brně a v roce 2022 v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze. Textová část, která ji doprovází, práce představuje rozsáhlé dílo Jaroslava Josefa Polívky, zasazuje jej do kontextu vývoje globální moderní architektury i do vztahu k podmínkám práce architekta a inženýra v první polovině dvacátého století. V návaznosti na hlavní okruhy výstavy rozpracovává tematické okruhy míst, v nichž Jaroslav Polívka působil a pro které navrhoval, sociální sítě, do nichž se včlenil a jichž byl aktér, a archiv, jehož struktura hrála významnou roli v jeho zapomenutí i znovuobjevení. Cílem práce není Polívku vmanipulovat do role „velkého architekta“, ale představit ho jako spolutvůrce solidní stavební kultury v českých zemích, v evropském zahraničí i v severní Americe, ukázat rozmanitost stavebních typů, v nichž dokázal najít příležitosti pro technické a konstrukční inovace, jimiž chtěl přispět k zlepšení moderního života. Cílem práce je rehabilitace stavitele a architekta, odpoutání vyprávění jeho odkazu od jiných autorit, jak je tomu doposavad v tuzemské i americké historiografii zvykem (představitelé československé avantgardy, Frank Lloyd Wright) a naznačení řady mimouměleckých a mimoarchitektonických okolností, které utvářely podobu jeho děl.
|
|
|
Moderní architektura. Nejslavnější funkcionalistické vily
VOJTÍŠKOVÁ, Lucie
První část teoretické práce je věnována obecně moderní architektuře na počátku 20. století, jejímu vzniku, prvotním umělcům a stavbám, které v té době vznikaly. Blíže se zaměřuje na funkcionalismus, a to jak ve světě, také českých zemích. Druhá část práce popisuje nejslavnější funkcionalistické architekty v Evropě, kteří ovlivnili další tvorbu ve vývoji architektury. Těžištěm bakalářské práce je analýza a komparace funkcionalistických vil ve světě a na českém území - vily Savoye od Le Corbusiera, vily Tugendhat od Miese van der Rohe a Müllerovy vily od Adolfa Loose.
|
|
| |
|
|
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v kontextu české architektury
Fifernová, Karolína ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Studentka zpracovává monografii Plečnikova kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na Královských Vinohradech. Dodržuje logickou strukturu monografické studie, tedy píše stručné dějiny soutěže, vývoje Plečnikova projektu, stavby a změn po dokončení chrámu až po současnost. Zaměřuje se při tom více na dílčí témata dosud nedostatečně zpracovaná, především následující: Postavení a možnosti katolické církve jako stavebníka v mladé Československé republice a její vztah k moderní architektuře. Vývoj liturgického prostoru ve dvacátém století. Komparace Plečnikova pojetí sakrální architektury s přístupem srovnatelných klíčových osobností (např. Otto Bartning, Dominikus Böhm, Clemens Holzmeister, Rudolf Schwarz a Martin Weber). Plečnikova reflexe českého prostředí, tradice a soudobé české architektury. Komparace předmětu práce s Plečnikovými kostely ve Slovinsku a Vídni, a se soudobými novostavbami katolických chrámů a sborů nekatolických církví v Čechách. Součástí práce je obrazová dokumentace. Klíčová slova Josip Plečnik, moderní architektura, liturgický prostor, česká sakrální architektura, Mariánský sloup, oltářní menza
|
|
| |
|
|
Chrám Pokrovu přesvaté Bohorodice Marfo-marijského kláštera v Moskvě
Tiagusheva, Tatiana ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Předmětem diplomové práce je chrám Pokrovu přesvaté Bohorodice Marfo-marijského kláštera v Moskvě, rané dílo z let 1908-1912, jemuž zatím nebyla v české odborné literatuře věnována žádná pozornost. Zvláštní kapitola je věnována dějinám Marfo-Marijského kláštera, osobnosti jeho zakladatelky a klášternímu životu. Chrám je uchopen analytickým popisem jako specifický Gesamtkunstwerk v jednotě architektury, malířské a sochařské výzdoby a jejich ikonografie. Analýza a interpretace architektury chrámu se zaměřily především na práci s odkazy k tradiční ruské architektuře. Samostatné podkapitoly objasnily místo chrámu v díle Alexeje Viktoroviče Ščuseva a Michaila Vasiljeviče Něstěrova. Součástí práce je obrazová příloha obsahující dokumentaci chrámu a fotografický materiál.
|
host ::
RSS.